Text o odboji za II. světové války zpracovaný k besedě o historii Slavíkovic 17.11.2012

Zásadním zlomem ve vývoji II. Světové války byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který na základě rozkazu londýnské exilové vlády uskutečnili 27. května 1942 parašutisté ze skupiny ANTHROPOID Jozef Gabčík a Jan Kubiš.  Tímto činem byla vyvrácena německá propaganda o naprosté loajalitě českého národa vůči říši a došlo k odvolání Mnichovské dohody. Společně s touto skupinou byly v noci z 28.-29. prosince 1941 vysazeny na území protekorátu také skupiny SILVER A a SILVER B, které měly plnit hlavně zpravodajskou činnost. Parašutistům se podařilo navázat spojení se sokolskou odbojovou organizací JINDRA, v jejímž čele stál v Praze profesor Ladislav Vaněk. L. Vaněk pocházel z Křenovic, později žil i ve Slavkově, a tudíž měl spojení s organizací JINDRA na Vyškovsku. Mezi skupinou SILVER A ve složení nadporučík Alfred Bartoš (velitel), rotmistr Josef Valčík, svobodník Jiří Potůček (radista) a sokolskou organizací na Vyškovsku vznikla úzká spolupráce. Zpravodajskou činnost v rámci JINDRY obstarával její velitel Josef Benda ze Slavíkovic č. 58 a spojku mezi Moravou a Prahou zajišťoval Ondřej Čermák z Křenovic, který v té době jezdil do Slavíkovic za Evženií Leznarovou na č. 11 a po válce se ve Slavíkovicích také oženil a usadil. Ondřej Čermák předával zprávy do Prahy a ty pak byly zásluhou skupiny SILVER A odesílány do Londýna. Prostřednictvím profesora Vaňka byli seznámeni Josef Benda a Ondřej Čermák také s chystaným atentátem na Heydricha. Tím okamžikem se Vyškovsko stalo kromě Prahy a Pardubicka v heydrichiádě klíčovou oblastí, do kamenolomu v Olšanech také měli být podle původního plánu po atentátu parašutisté přesunuti. Členové odbojové skupiny JINDRA ze Slavíkovic byli zapojeni do příprav na atentát a významně se podíleli na zajišťování zásobování parašutistů. Pro účast v odbojové organizaci JINDRA se gestapo pokusilo 15. října 1942 berního úředníka Josefa Bendu v kanceláři ve Vyškově zatknout, ten byl však včas varován,  podařilo se mu uprchnout, a do konce války se skrýval v lesích. Ondřej Čermák byl zatčen krátce předtím. V souvislosti s podporou stíhaného Josefa Bendy proběhlo 8. června 1943 ve Slavíkovicích masivní zatýkání, odvedeno bylo celkem 21 lidí, z nichž někteří se vrátili z vězení za 6 týdnů, někteří na svobodu čekali do konce války, někteří se jí nedočkali vůbec. Vezněni byli František Brtník, Miroslav Trněný, Václav Novozámský, hostinská Božena Kalinová s dcerou, Anna Váňová, řezník Skřivánek, majitel vývařovny u nádraží Martin Straka a další. Manželka Josefa Bendy Marie Bendová (rozená Tomanová) přežila koncentrační tábor ve Vratislavi a následný pochod smrti, v koncentračním táboře skončili také manželé Petříkovi a jejich syn Václav (švagr Josefa Bendy), přičemž Václav Petřík starší v koncentračním táboře zahynul.