Čí só hode …
Máme tu zase podzim a to se slaví ve Slavíkovicích ten největší svátek v roce. Svatý Václav, patron nejen České země, ale také farnosti, ke které náleží i naše obec. Jak jinak, než tradičními svatováclavskými krojovanými hody. Slavnostní mše svatá na pěkně vyzdobené a teplým sluncem zalité návsi, kterou tentokrát celebroval páter Stanislav a kterou ozdobilo i osm párů mladých děvčat a chlapců v překrásných kyjovských krojích kolem oltáře, byla opravdu důstojným zahájením.
Následovalo předání hodového práva z rukou místostarosty Města Rousínov p. Zdeňka Šedého stárkům k pořádání hodového veselí a také klíče s městským erbem, který dává právo hlavnímu stárkovi vládnout až do nedělního rána celému městu. Hned poté zazněl hanácký pochod. To nastupovaly nastrojené děti v krojích, které zatančily Hanáckou besedu. Za převedený výkon sklidily veliké ovace všech diváků (a že jich bylo!) a potlesk je provázel i při odchodu k máji.
Čí só hode, naše hode… – tuto písničku zazpívali stárci u máje na úvod průvodu celou dědinou.
Před každým domem stárky se zpívalo a tancovalo v kole, sólo měla vždy domácí stárka se svým stárkem, pak rodiče i ostatní hodoví hosté, které stárci i stárky k tanci vyzvali. Hostům se rozdávalo cukroví, koláčky i něco ostřejšího, také hodové rozmarýny i víno od sklepníků. Průvod končil zase u máje, kde se ozvalo již tradiční: Čí só hode? Naše. Čí só stárky? Naše. Čí só dluhy? Spartaku. A nesměla chybět ani píseň Čí só hode, naše hode…
Večerní hodovou zábavu v kulturním a tělovýchovném zařízení TJ Spartak Slavíkovice zahájila opět Hanácká beseda v podání šikovných slavíkovických dětí. Potom už sál patřil stárkům. Nastoupili slavnostním nástupem ve vlastní choreografii, přivítali všechny přítomné a popřáli jim příjemnou zábavu. Střídala se hudba a tanec se zpěvem stárků kolem májky v sále. Zpestřením bylo mašličkové sólo i vynášení stárků. Ty nejpěknější slovácké písničky nám po celý večer až do brzkého rána hrála a zpívala výborná dechová hudba Bílovčanka. Neradi jsme se s ní loučili, ale vše jednou končí a tak si zase za rok zazpíváme Čí só hode…
Dobroslava Mezihoráková