Slavíkovské ženy
pěkné kroje mají…slavíkovské hodky vloni obnovily…
Tak začínala úvodní písnička slavíkovických žen, které v sobotu 23. května pořádaly druhé babské hody ve Slavíkovicích. Proč babské hody a proč zrovna v květnu? K oslavě narození sv. Jana Nepomuckého, jehož socha zdobí místní kapličku již od počátku 18. století. Hodky (malé hody) se slavívaly druhou květnovou neděli a centrem slavnosti byla právě kaplička, kde pan farář sloužil pobožnost, promluvil o sv. Janu Nepomuckém a požehnal vesnici.
A večer bývala zábava. Velké párové krojované hody se slaví na sv. Václava, proto hodky patří ženským.
Prší a prší. A průvod už má začínat a stále prší a k tomu ještě fouká!!! Co teď? Kroje nesmí zmoknout, zličily by se! …Ale přece to nevzdáme, všechno je nachystané, kaplička nazdobená růžičkami, břízky před ní opentlené a hlavně hosté se na nás těší, nemůžeme je zklamat… Pláštěnky na kroje a jdeme, přece nejsme z cukru…
Zazněly první tóny řízného pochodu a ze slavkovské školky vychází nejdříve juchající hlavní stárky, za nimi nesou sklepníci obraz sv. Jana Nepomuckého a pak dalších 33 žen i dívek nastrojených v překrásných kyjovských krojích. Slavnostním nástupem přijdou až před kapličku. Sem přinesou sklepníci také historický obraz sv. Jana Nepomuckého, který byl součástí slavností v minulosti. A slavnost může začít.
Jako za starých časů promluvil nejdříve páter Michal, požehnal vesnici i hodové víno. Stárky zazpívaly úvodní písničku letošních hodků a první stárka požádala starostu Města Rousínova p. Ing. Jiřího Lukáška o hodové právo. Obdržela nejen právo hodové veselí pořádat, ale i klíč s městským erbem, který dává první stárce právo vládnou až do pondělního rána celému městu. A první tanec patřil starostovi.
…celičkou vesnicí projdeme průvodem…znělo v úvodní písni, tak se také stalo. I přes nepříznivé počasí to nikdo nevzdal – velcí, malí i ti nejmenší v náručí rodičů, všichni v krásných krojích v pláštěnkách i pod deštníky. Do kroku, k tanci i zpěvu vyhrávala Sivická kapela. Na křižovatce vytvořily stárky čtyři kolony a zatančily Moravskou besedu. Na devíti zastávkách se zpívalo, tancovalo, hodovým hostům hostesky nabízely rozmarýny i malé občerstvení. Průvod končil tradičně u májky před sokolovnou TJ Spartak Slavíkovice. A právě v tuto chvíli se sv. Petr smiloval a na pár okamžiků zamkl dešťové kapky do mraků, aby se stárky mohly u májky vyfotografovat. Večer se v sokolovně pořádala hodová zábava. Nástup stárek do pěkně vyzdobeného sálu mile překvapil všechny hodové hosty svou choreografií. Ještě úvodní písnička, polka patřící stárkám a pak celý večer dámská volenka. První tanec samozřejmě patřil partnerům stárek. V průběhu večera zatančily stárky ještě jednou Moravskou besedu a o půlnoci kankán jako půlnoční překvapení, za které sklidily stárky veliké ovace. Až do brzkého rána nás stárky vyzývaly k tanci i zpěvu těch nejpěknějších slováckých pěsniček. Neradi jsme se nad ránem s hudbou loučili, nikomu se domů ještě nechtělo, až do rozednění jsme si prozpěvovali slovácké milostné…
Tak příští rok zase na shledanou na babskéch hodkách!